Fyziologie celulitidy:Osobní stránka na adrese: highcare.firemni-web.cz

Fyziologie celulitidy

Fyziologie celulitidy

Fyziologie celulitidy

Látková přeměna (metabolismus)
Člověk, aby žil, potřebuje energii. Tu přijímá z potravy, resp. z "upotřebitelných" složek potravy = živin (bílkoviny, tuky, uhlohydráty). Živiny jsou trávícím traktem (počínaje slinami při žvýkání, žaludečními šťávami a konče hormony a enzymyv tenkém střevě) postupně rozloženy v mikroskopické částečky, které jsou okysličenou krví pomocí cév, tepének a vlásečnic dopraveny tam, kde je zapotřebí energie: do svalů a všech orgánů. Tím pádem i do největšího orgánu lidského těla – kůže.

Zde se přes mezibuněčný prostor dostávají živiny a kyslík ke svému cíli – podkožním buňkám. Jsou to právě buňky,které plní nezastupitelnou funkci jakési "elektrárny", výrobny energie organismu, v nich dochází ke spalování živin.

Odvod odpadů (zplodin metabolismu)
Stejně jako při spalování uhlí v elektrárně, tak i v buňkách vzniká "popel" neboli v našem případě "metabolické zplodiny".

Jejich vyloučení z těla je druhou fází látkové přeměny a tělo pro ni má vlastní systém, tzv. systém lymfatický.

Pro pochopení vzniku celulitidy je velmi zajímavé porovnání lymfatického systému s krevním čili oběhovým systémem.
Jeden z hlavních styčných bodů zní:
"Oba systémy fungují bezchybně jen tehdy,
když má člověk dostatek pohybu!"

Při odborném pohledu zjistíme překvapivou věc: jako vzpřímeně kráčející tvor se homo sapiens příliš nepovedl! Na rozdíl od všech ostatních obratlovců máme srdce umístěno na opačné straně těla, příliš vysoko. Srdcem vytvářený krevní tlak je díky zemské přitažlivosti postačující pro vytlačení okysličené krve i do nejvzdálenějších částí těla, avšak nedostačující, aby vypumpoval již "upotřebenou" krev z končetin zpátky do trupu.

Proto jsou žíly vybaveny chlopněmi, které plní úlohu jakéhosi ventilu, tj. propouští krev pouze ve směru k srdci, nikoli zpět. Nejdůležitější přitom je, že chlopně se otevírají pod vlivem tlaku, vytvářeného pohybem (smršťováním a napínáním) přilehlých svalů a při opakovaném pohybu vytlačují krev vždy o chlopeň výš a výš. Tomuto pumpovacímu účinku svalů říkáme tzv. svalová pumpa.

Vzhledem k tomu, že dolní končetiny jsou od srdce nejvzdálenější partií, je nasnadě, že budou co do fungování krevního oběhu taktéž nejproblematičtější. Právě proto se o "lýtkové pumpě" často hovoří jako o tzv. "druhém srdci".

Jestliže máme nedostatek pohybu nebo nosíme příliš vysoké podpatky = pumpování je nedostatečné, krev se nemůže odčerpávat a po nějakém čase dojde k jejímu městnání a tvorbě křečových žil. Proto pohyb = životní nutnost!

Lymfatický systém funguje stejně jako žilní systém. Zde je svalová pumpa dokonce jediným pohonem, nemá žádný jiný motor, jakým je srdce. Dalším specifikem lymfatických cest je jejich "jednosměrný provoz". Najdeme je po celém těle, ve formě jemných kapilár nasávají z mezibuněčného prostoru odpad a jedovaté zplodiny a postupně se spojují ve větší a větší cévy. Ty na své cestě procházejí lokálními lymfatickými uzlinami, v nichž dochází k dalšímu štěpení odpadu, a jsou svedeny do trupu, odkud jsou transportovány do filtračních orgánů těla – sleziny, jater a ledvin. Odtud jsou již definitivně rozložené odpadní látky vyloučeny z těla ven.

Zatím jsme se dozvěděli o nefungování odvodu zplodin z těla z důvodu nedostatečného pohybu.Sportovkyně bude jistě zajímat, zda neexistuje i další příčina...

Vazivo – nepostradatelné pro svalovou pumpu

Úkolem vaziva není nic jiného než napovídá jeho název – vázat. Vazivo spojuje kůži a svalstvo. V podstatě působí jako "pružné obinadlo", které pevně obepíná tělesnou konstrukci, zároveň však přirozeně povoluje při zatínání svalů. Zajišťuje, aby svaly působily na lymfatické cévy a žíly vždy správnou silou, ani příliš silně, ani příliš slabě. Pevně, ale přitom pružně!

Právě pevnost a pružnost jsou charakteristickými znaky dvou základních stavebních prvků vaziva:
- elastenní vlákna zajišťují vazivu pružnost, elasticitu
- kolagenní vlákna pak pevnost a kompresní účinek.

PEVNÉ VAZIVO
= PATŘIČNÝ PROTITLAK PRO SVALOVOU PUMPU
= DOBRÉ FUNGOVÁNÍ LYMFATICKÝCH CEST
= DOSTATEČNÝ ODVOD ZPLODIN Z TĚLA

Kde jsou důvody ochabnutí vaziva?

Pro naši tématiku jsou naprosto rozhodující vlákna kolagenu. Tyto bílkoviny se spojují do provazců a vytvářejí propletenou síť, která se neustále obnovuje a regeneruje (hovoříme o tzv. "kolagenní syntéze"). S přibývajícím věkem se reprodukce kolagenu i elastinu zpomaluje. Je to přirozený důsledek stárnutí, jehož výsledkem je ochabnutí vaziva.

Přirozené stárnutí vazivové tkáně postihuje stejně muže i ženy. Existují však i další příčiny ztráty pevnosti a pružnosti – postižitelné převážně u žen. Mezi laickou veřejností se mylně traduje, že ženy mají od narození jinou vazivovou tkáň než muži. Ve skutečnosti jsme vybaveni naprosto shodnou tkání, odlišné jsou pouze vlivy, kterým je ženská linie vystavena již od dospívajícího věku: Jedná se o produkci specificky ženských hormonů – estrogenu a progesteronu. Tyto hormony řídí vše, co v ženském organismu vytváří podmínky pro rozmnožování a možné těhotenství. Životadárná příroda přísunem hormonů zajistí povolení břišní stěny pro několikanásobné zvětšení bříška v těhotenství. A stejně tak povolí tkáň v oblastech hýždí a boků a umožní ukládání "zásob na horší časy". Přestože žijeme v moderní době nadbytku, náš organismus je stále ještě v mnohém srovnatelný s člověkem doby kamenné a ženy mají biologická předurčení k zachování rodu. Schopnost vytvářet zásoby živin patří k těm nejdůležitějším.

Lidský organismus tedy stále funguje jako v době kamenné, zatímco se okolní svět a životní podmínky zcela změnily. Ze ztráty kompresního účinku vaziva – původně výhody – se stává velké riziko pro naše zdraví (nadměrná obezita, křečové žíly, otoky).

Musíme si však uvědomit, že v mnoha případech nezůstává u přirozených hormonů. Ba naopak, mnoho žen bez hormonálních dispozic zbytečně přisouvá do svého organismu hormony zvnějšku. Jedná se o umělý přísun formou medikamentů (antikoncepční pilulky) a potravy. Zatímco účinky hormonů obsažených v antikoncepčních prostředcích jsou obecně známy, škodlivost určitých druhů potravy, resp. jejich souvislost s tvorbou celulitidy je pro mnohé překvapivá.

Hormony v potravě

Dá-li se lidské tělo ovlivňovat určitými prostředky, lze stejné postupy přenést i na zvířecí organismus. Pomocí hormonů lze vyvolat zvýšené ukládání tuků a zvětšování objemu, čehož využila živočišná výroba: Optimální jateční váha chovaného zvířete za polovinu či dokonce třetinu normální doby růstu! V moderních chovech se produkuje za pomoci chemie a hormonů nejméně dvakrát rychleji. Maso jatečních zvířat se pak pro člověka stává výborným zdrojem tělu nepotřebných, ale i nebezpečných hormonů. A je i důvodem, proč je celulitidou postiženo stále více dívek ještě ve věku pohlavní nezralosti, ale i chlapců a mužů.

Řešení: úprava stravovacích návyků, omezení masité stravy a pokud je možné, využívat tradiční nekomerční chovy

Shrnutí:

Otázka fyziologie a příčin pomerančové kůže je tedy dostatečně objasněná. Můžeme si to shrnout:

  • Celulitida není nic jiného než nafouklé tukové buňky, ve kterých se ukládají odpadní látky z naší látkové přeměny. Tyto odpady by měly být z těla zcela odvedeny. Důvod, proč se tak nestalo, spočívá v nedostatečné činnosti svalové pumpy, která pohání naši lymfatickou soustavu. Nedostatečná činnost svalové pumpy je zase výsledkem nedostatku pohybu nebo, což je častější případ, výsledkem ochablé vazivové tkáně: jestliže je totiž vazivo ochablé, chybí svalům protitlak a tlak svalové pumpy vychází naprázdno.
  • Za příčinu ochablého vaziva se doposud považovala typicky ženská tělesná konstituce, vyvolaná ženskými pohlavními hormony. Nyní se zodpovědnost přikládá i stejně účinkujícím hormonům, které se do našeho těla dostávají jako medikamenty (např. antikoncepce) nebo v mase jatečních zvířat.
  • Výsledkem je rozsáhlé oslabení vazivové tkáně nejen u žen, ale stále častěji i u mužů a v důsledku toho vznik pomerančové kůže, v horším případě otoků, vředů a křečových žil.